Září 2018

Zodpovědnost - celoživotní partnerka

11. září 2018 v 14:27 | Denia
Zodpovědnost je už samo o sobě dosti zodpovědné slovo, které rádo mění významy, a zdůrazňuje větám jejich důležitost. Ačkoli si člověk nemusí připadat dosti zodpovědný ve svých pětadvaceti, o mnoho více jej chápe šestnáctiletý chlapec poprvé v posteli s holkou. A někdy taky ne.

Nad tím slovem už jsme ztratili pár chvilek svého mládí, a tápali nad tím, co vlastně znamená. Jak jej chápeme?
Je to snad schopnost postarat se sám o sebe? O děti, či jiné dospělé? Chovat se zodpovědně mnohdy znamená vynechat alkohol při akci, kde je kocovina druhým dnem pravidlem. Nemluvit sprostě před dětmi, ba naopak přímo ukázkově. Chodit včas do práce, plnit úkoly. Pamatovat si milion věcí, a hlavně nezapomínat ty důležité!

Zodpovědnost sedí v křesle, pokuřuje už pátou cigaretu, zatímco my tropíme hlouposti. A chováme se tak trochu nezodpovědně. Ne však vždy, neboť její cigaretový kouř se pozvolna dostává k nám. Nejprve jej cítíme jako závan. Později se v místnosti začne hromadit šedavý oblak, až jsme nuceni přestat. Zastavit její počínání, a to jedině tak, že se jí opět začneme věnovat, neboť Zodpovědnost přece nekouří.

Přesvědčí nás. Mnohdy se v ní ztělesňuje naše vlastní matka. Dokonce má její hlas, kterým nám našeptává správné odpovědi na naše neslušné, všetečné otázky. Chrání nás před fiaskem, ale mnohdy i před dobrodružstvím. Někdy jde ruku v ruce se strachem, jenž jí nutí, aby se ho zastala. Zodpovědnost se začíná zjevovat v našem dospívání. Chodí za námi nesměle, pár dní v roce, potom v měsíci, týdnech a nakonec je naší celoživotní partnerkou, spí s námi v posteli. A my ji nevyhodíme, nesbalíme ji kufry, poněvadž bez ní bychom ztratili řád, možná i smysl života.