Leden 2018

Jak jsem přežila první zkouškové

27. ledna 2018 v 14:44 | Denia |  Na jazyku
Hned na úvod musím poznamenat, že ono to vlastně ještě neskončilo. Poslední zkouška mě čeká skoro až v polovině února, a měla bych se už začít učit, nebo si to potáhnu až do léta. Přesto se chovám, jak by mi právě začaly zimní prázdniny, alee zpět k tématu!
Jak asi dobře víte, v září jsem nastoupila do prvního ročníku na VŠ - přesněji řečeno na obor Bezpečnost a kvalita potravin (VFU v Brně). Zápočty nám začaly už v říjnu (zejména ústní kolokvia z anatomie jatečných zvířat), každý víkend byl narušován protokoly do biofyziky, společně alespoň se zběžnou přípravou na další hodinu. Ne každý předmět vyžadoval tolik pozornosti, ale klid, který bychom si naivně představovali, rozhodně nebyl.
Zápočty se mi díkybohu povedlo splnit ještě před Vánoci, a tak jsem se 26. začala lehce stresovat jen kvůli dvěma zkouškám hned z rozjezdu roku. Jistě, mnozí z vás by si mohli ťukat na čelo, proč jsem si jednu z nejtěžších zkoušek dávala hned na 3.1., ale bylo nutné si uvědomit, že následující dva pokusy nemusí probíhat už formou testu, nýbrž ústně. A anatomii - ústně? To bych byla vážně sebevrah!


Nějak se to zvládlo. Když člověk zatne zuby, zvedne se od televize a jde se učit. Zpočátku to není až takový problém, ale když jdete už na pátou zkoušku, nepovede se vám, a musíte se těch několik desítek stran učit znovu, oči vám automaticky přeskakují věty, o níž se domníváte, že je znáte nazpaměť. Omyl, neznáte! A konečně se dostáváme k jádru tohoto článku.
Jak docílit toho, abyste byli úspěšní, a ještě k tomu se nezbláznili?

Víc v celém článku ->

Pravděpodobně

20. ledna 2018 v 18:04 | Denia |  Na jazyku
Pravděpodobně,
všechno, co jsem tenkrát cítila,
nebyla láska,
ani nenávist,
byl to jen strach ze ztráty,
tak veliký,
až se stal skutečností.

Když se rozejdete s láskou svého života, jak jste si to ještě před týdnem takhle mysleli, je na vás, do které skupinky zhrzených milenců se zařadíte. Buďto budete noc co noc ronit slzy do polštářů, přestanete žít přítomností, a namísto toho prohlížet staré fotky, a nekonečně dlouhé konverzace na messengeru.
Nebo se druhý den ráno pěkně oblečete, nahodíte úsměv a začnete hledat novou spřízněnou duši. Mnohým z vás se to jistě povede, jelikož rozchod neznamená konec světa. Za jednoho pitomce, deset dalších.
Jenže pak míjí měsíc, dva, půlrok, rok, a vy jste stále sami. Nastala příhodná doba naučit se žít sám se sebou.
Trávit čas se svým vlastním tělem, které na vás zpočátku může působit dojmem ponorkové nemoci. Jenže to tělo je vaše. To jediné vám nikdo nevezme. Stejně tak vaše duše, způsob mluvy a vyjadřování, styl oblékání anebo to, jak řešíte problémy.
Jen si představte den, kdy ráno vstáváte na důležitou zkoušku nebo pracovní pohovor. Partner vám může popřát mnoho štěstí, vlepit pusu na tvář nebo uvařit skvělou snídani, které se ani netknete, jelikož dobře znáte svůj nervozitou sevřený žaludek. Jste na to sami, přestože na vás myslí minimálně dva lidi, ale se skutečným problémem se musíte poprat vy sami. Je na čase, abyste se zkámošili sami se sebou, protože to je skutečným klíčem ke štěstí.

Často jsem se prohlížela,
jestli splňuji parametry,
a přitom jsem míjela své oči v zrcadlech,
tak neupřímné, a nešťastné.

Bát se samoty není hřích. Není to ostuda. Je to jen problém, váš vnitřní. A ten problém musíte řešit vy, protože nikdo jiný vám dlouhodobě nepomůže. Ani ten nejvíc zamilovaný kluk, který na vás bude viset ve dne v noci. Snese vám modré z nebe, ale jeho přítomnost se pravděpodobně stane příčinou neovladatelné touhy utéct. Zbavit se té klece kolem vás. Může se vás snažit ovládat, vnucovat své názory, nutit trávit veškerý čas s ním. Možná jen ze svého vlastního strachu, že jej opustíte, než z čisté lásky. Strach se může stát větším nepřítelem než je nenávist.

Až zas ráno vstanete, podívejte se na sebe do zrcadla. Do svých očí. Zeptejte se jich, jestli jsou šťastné. Naučte se na sebe usmát, povzbudit tu strachuplnou stránku vaší osobnosti, a vykročte do nového dne, který je jen váš, nijak závislý na někom dalším.