První týden na koleji

29. září 2017 v 11:04 | Denia
Spousta z nás se letošní září musela vyrovnat s novými změnami. Nová škola, noví lidé a samozřejmě taky nový způsob života. Některým se změnila jen trasa do školy, jiní byli nuceni (z vlastní, či možná rodičovské) vůle opustit své domovy a hledat si ubytování ve městě, blízko školy. Ačkoli jezdíte každý týden domů, a trávíte na bytě nebo koleji třeba jen polovinu týdne, váš život se už změnil.




Po prvotním šoku, kdy se vám přestane stýskat po vlastní měkké posteli(nebo se alespoň spokojíte s tou, co vám byla přidělena), zjistíte, že vlastně nemáte co na druhý den k jídlu. Jasně, i mně maminka přichystala obědy na tři dny dopředu, ale snídaně, svačiny a večeře jsou teď ve vaší režii, protože když otevřete společnou ledničku, neuvidíte ráj nepřeberného množství jídla, a pokud ano, NENÍ vaše!

Druhá veliká věc - spolubydlící. Ono to není tak úplně věc, jelikož narozdíl od prasklého záchodového prkýnka, se svým spolubydlou nemůžete manipulovat. Já jsem naštěstí natrefila na docela fajn holku, přičemž se obě sobě přizpůsobujeme. No, řekněte, co může být horší, když se nemůžete pořádně vyspat nebo si v klidu zajít na záchod? A to nemluvě o kolejích, které mají sociální zařízení na patře. Ani ty naštěstí nejsou mým případem.

Pokud přežijete první noc, s největší pravděpodobností zvládnete i ty další. Zvyknete si i přenášet jídlo z kuchyňky č.1 do kuchyňky č.2, jelikož mikrovlnná trouba se po deseti minutách ohřívání tváří spíš jako nefungující lednička. A pokud si troufnete tuhle malou, ale velmi podstatnou závadu nahlásit, bude vám řečeno, že přece "DOSUD FUNGOVALA". (Naštěstí máme hodné paní uklízečky, které se svých ubytujících zastanou, a další týden již s novou mikrovlnkou můžu všechny funkce vykonávat v JEDNÉ kuchyňce. Jaké štěstí!)

Jistě mi dáte za pravdu, že jako vesničan považujete za největší úspěch dopravit se tramvají/trolejbusem z bodu A do bodu B v určitém čase tak, abyste nemeškali. Jenže pak se vracíte v pět zpátky na kolej, unavení po celém dni, marně mačkáte tlačítko STOP a ptáte se pána vedle vás, jestli to je opravdu to tlačítko na zastavení. Řidič na vás s úsměvem zavolá "Já vás vidím, slečno!" a vám dochází, že dosud stojíte na semafoře ještě dobrých 200 metrů PŘED vaší konečnou.

A takhle by to mohlo pokračovat, jelikož nový život nám přináší spoustu úsměvných, i méně úsměvných situací, o kterých vyprávíme našim blízkým. A třebaže jste si ještě nezvykli, věřte mi, že dřív nebo později vám bude všechno připadat jako roky stará rutina :).

A co vy? Je mezi vámi někdo, kdo se vyrovnával s obdobnou změnou, ať už tento rok nebo některý z minulých? Jak dlouho vám trvalo, než jste si zvykli?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hrašulee Hrašulee | Web | 30. září 2017 v 13:49 | Reagovat

Podle toho co popisuješ, to vůbec nevypadá špatně :) Já osobně na koleji nikdy nebyla, i na vysokou jsem dojížděla, protože jsem to měla cca 30 minut cesty, takže to bylo v pohodě :) Máš štěstí, že má fajn spolubydlící a snad i v pohodě kolej. Slyšela jsem o kolejích i horší zážitky, jako noční párty, petardy na chodbách atd., takže pokud se v noci vyspíš, pamatuj že na tom pořád nejsi nejhůř :D

2 L. L. | Web | 30. září 2017 v 20:42 | Reagovat

Já bych upřímně na kolej nemohla :D :D a hodně štěstí při zvykání ! :)

3 Lola-J Lola-J | Web | 30. září 2017 v 22:58 | Reagovat

Minulý rok jsem se stěhovala. Bude to skoro přesně rok. Tvoje pocity zcela chápu... kolejím jsem se chtěla nakonec obřím obloukem vyhnout a povedlo se. Toužila jsem po vlastním prostoru a přesně o té svobodě, kterou popisuješ - nemusím se na žádných pravidlech s nikým domlouvat a jsem za to ráda. Užila jsem si předtím spoustu let se svými sourozenci. :D Tak držím palce! :-)

4 Elis Minarová | http://elisminarova.blogspot.cz Elis Minarová | http://elisminarova.blogspot.cz | Web | 1. října 2017 v 21:06 | Reagovat

Mě koleje čekají nejspíše až příští rok, ale přítel je na kolejích teď prvním rokem a přesně to, co jsi psala, jsem od něj slyšela! :D Přeji hodně štěstí!

5 Elis Elis | Web | 2. října 2017 v 19:32 | Reagovat

Já sama sebe na koleji si nedovedu představit :D..
Napsala jsi to skvěle :3

6 Klár - 16 let Klár - 16 let | Web | 3. října 2017 v 12:53 | Reagovat

Tohodle bych se hrozně bála :D KDyž budu z jiného města a jedu do nějakého většího a dostat se odtamtud tam a sem.. :D

Ta kolej by mi ještě tolik nevadila jako ta doprava :D.

7 Andey Andey | Web | 3. října 2017 v 21:03 | Reagovat

To j dobře, že mám spolubydlící v pohodě. Já jsem ve třeťáku, takže můj život se nijak nezměnil. Jen teď všichni okolo mě se ptají, kam bych chtěla na vysokou a z čeho budu maturovat. Já ji na to vždycky řeknu, že mám ještě čas.
Hromadná doprava je jinak v pohodě. Tramvají si to vždycky šinu po městě tam a zase zpět. Pak nasednu na vlak a domů.

8 Irda Irda | Web | 4. října 2017 v 11:53 | Reagovat

To bych taky chtěla si nebarvit ničím obočí :D :D já takové štěstí nemám a obočí musím dokreslovat a tak,tak buď ráda! :D

9 Džejní Džejní | Web | 7. října 2017 v 10:18 | Reagovat

vsetci hovoria, ako je na intraku dobre, ale ja som velmi spokojna s tym, ze mozem studovat a zaroven byvat doma :D urcite by som si vedela zvyknut, keby som musela, ale prave kvoli tomu, ze by som musela byvat mimo domu, som sa radsej rozhodla studovat v mojom rodnom meste ako sa trepat niekam inam.
nech teda mas viac tych usmevnych ako neusmevnych situacii :)

10 Adel Adel | Web | 22. října 2017 v 19:44 | Reagovat

S touhle změnou se letos nevyrovnávám, ale čeká mě to za rok a docela se těším :D hlavně jak píšeš.. narazit na fajn spolubydlící:)

11 Lucienne Lucienne | Web | 26. října 2017 v 15:57 | Reagovat

Pěkný článek nad kterým jsem se pousmála.  :) Naštěstí jsem ze školy už dlouho pryč a tohle jsem nikdy řešit nemusela, takže jsem ráda. :D Ale jde vidět, že už ze začátku máš pěkné zážitky a příběhy, které můžeš vyprávět. A to je teprve začátek školy. :D Takže ještě plno zážitků tě určitě čeká. :D

12 Nelly Cadlenson Nelly Cadlenson | Web | 29. října 2017 v 1:33 | Reagovat

Bydlet na koleji je ze začátku celkem šok, ale pak už se to nějak dá. Pro mě bylo nejhorší to, když mi nikdo pořádně nic neřekl. Nevěděla jsem, co smím v kuchynce používat a tak :D postupně jsem získávala informace, které jsem potřebovala. :-(

13 Ria Ria | Web | 2. listopadu 2017 v 23:12 | Reagovat

Tak to je docela velká změna, přeju ti, ať zvykání pokračuje v klidu a ať se ti tam, v rámci možností, líbí. Já se taky stěhovala, sice ne na kolej a ani ne primárně kvůli škole, ale taky jsem první noc nemohla oka zamhouřit, jak všechno bylo pro mě nové. Teď už je to super mít vlastní útočiště stranou od rodičů, plánovat si den a o víkendu spát jak dlouho chci :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama