Prosinec 2016

Vánoční

26. prosince 2016 v 16:28 | Denia |  Když věci dělají radost
Ani jsem nestihla napsat článek s přáním pěkných Vánoc a už jsou zase skoro za námi. Doufám, že jste je zvládli přibližně uspokojivě jako já. Že jste se nanejvýš třikrát pohádali, ale u stromečku jste se sešli všichni, že nikdo nejel na pohotovost s kostí v krku, nebo že jste prostě měli jakž takž náladu. Nebudem si povídat o tom, že Vánoce už nepředstavují zdaleka to, co před devadesáti lety, ale pořád se snažíme udržet ducha těchto kouzelných svátků.
Dost tomu pomáhají děti, které k nám na Štědrý den pokaždé zavítají. S vervou trhají ten skvělý balicí papír, který jsem letos koupila v DM, a k tomu ještě krásnější stuhu - ta, jak jsem po dvou dárcích zjistila, měla jen tři metry. No co no, zase jsem se napálila.

Měla jsem obrovskou radost, že snad všechny dárky, které jsem letos koupila, měly úspěch. Děti v naší rodině radostně zajásaly, když ve svých balíčcích našly vysněné hračky a všechno bylo rázem o mnoho kouzelnější. I já jsem pod stromečkem našla bohatou nadílku, a rozhodla jsem se jako pravá náctiletá blogerka se svými dárky na blogu pochlubit.
Každý den čtu, alespoň kapitolu z povinné četby, a snažím se nestresovat, že už za chvíli maturuju. Víno výrazně pomáhá, doporučuju.
Jinak se nic výrazného neděje, krom toho, že jsem se naučila žít sama se sebou tak, abych byla šťastná.

Doufám, že se máte krásně! Co jste dostali od Ježíška?



Chaos, a všechno jde strašně rychle

10. prosince 2016 v 14:43 | Denia |  Na jazyku
Dva týdny před Vánocema pomalu začíná ta pravá bláznivá vánoční atmosféra. Miliony lidí v nákupních centrech, všude plno ozdob a svítících stromků. Punč, svařák, trhy, sníh vydrží asi tak dva dny, než zas staje a nastane převrat v podobě 10°C. Každý rok to je stejný, koledy a vánoční písničky v rádiu, v televizi běží desítky komedií se Santa Clausem. Už jsem jich pár měla šanci zhlédnout, ať žije Frosty!

Po stužkovacím večírku, kdy mě oficiálně pasovali do stavu maturantského, jsem začala bláznit taky a vyrazila jsem na lov za vánočními dárky. Nevím, čím to je, ale letos to nějak víc hrotím.
V Baumaxu jsem sehnala vánoční světýlka připomínající sněhové koule, ségra mi ze Zlína přivezla lucernu, takže můj pokoj teď vypadá nejlíp večer. Ostatně na instagramu své sledující zahlcuju haldou fotek, dokonce jsem se naučila využívat instapříběh!

Pořád si strašně přeju kočku a docela mě provokuje, když všude kolem mě jsou kočičí motivy - hodinky, obaly na mobil, motivy na tričkách, na spodním prádle. Kočičky jsou zkrátka všude, jen ne u mě doma.
S Jonáškem teď chodíme méně, ale jakmile napadl druhý sníh, můj pes se mohl zbláznit. A já vlastně taky, byla to totiž jedna z nejdivočejších procházek ever. Vlastně jde všechno teď strašně rychle. Ve škole jsme trochu povolili, ale chaos před Vánoci to naopak urychluje. A tak podzim proběhl ani nevím jak.

Před rokem bych něvěřila, o kolik štastnější letos budu, a kolik skvělých věcí život přináší, když není nikdo, kdo by vás stahoval ke dnu.