Březen 2016

Stalo se jedné noci

26. března 2016 v 15:07 | Denia |  Na jazyku
V životě jsou chvíle, ve kterých nedokážeme pochopit, co se vlastně stalo. Ne že by nám to přes všechny náznaky nedávalo smysl, jen tomu prostě NECHCEME uvěřit. Ale pak najednou přijde okamžik, který nám potvrdí všechny varovné a námi přehlížené signály. Špatné sny i to pověstné šimrání na žaludku. To, že se něco děje, nebo že se něco stane. Ptám se, cítí to všichni, nebo jsou někteří v podvědomí trápeni do konce svého žití? Dostanou svou pravdu nebo jsou předurčeni žít ve lži?

Pravdu každý z nás vidí jinak. Někteří jasně jako slunce v nekonečné poušti, něktěří jako mlhu v srpnovém ránu a pro někoho představuje tu nejčernější noc. Pro takového člověka nemá smysl za pravdu bojovat, když ji sám nedokáže akceptovat.

Někteří lidé si v našich životech najdou důvěrnou cestičku k nám a my ji zase šlapeme k nim. I tak si ale nemůžeme být jisti, zda se na své cestě zpět neobjeví překážka, která tam nikdy dřív nebyla. A za tou překážkou už není nic než propast.

Píšu, neboť jsem pochopila, že každá zkušenost, kterou na nás osud nastraží, je nakonec v dobrém smyslu a vede nás k tomu, abychom ji předali dál. Abychom lidem ukázali, že lepší je jít si svou vlastní cestou a věřili hlavně sami sobě, neboť co je nám z lidí, kteří se tváří jako ty nejdůležitější osoby v našich životech a pak nás zradí v jediné vteřině jen pro své vlastní uspokojení?

Myslím, že mě život posunul zase o kousek dál. A je to dobrý, ne-li ještě lepší :).

Pravdu a lásku všem! :)