Myšlenky jako podzimní vichřice i jako pohlazení sluncem

10. října 2014 v 21:58 | Denia |  Na jazyku
Nevím proč, ale už od dětství má podzim něco do sebe. Vzbuzuje ve mně jakési kouzlo. Právě proto dneska budu psát nejen o všeobecných rutinách, ale o všem, co mi přijde na mysl.

Barevné listí, pavučinky a ostré slunce. V tomhle období většinou prožívám nostalgii. Vzpomínám na časy sbírání kaštanů a pouštění draků.
Když ráno stojím na peroně, kouří se mi od pusy a koukám, jak ospalé je sluníčko na podzimní obloze, lituju, že zrovna nejsem sama jen s foťákem.

S postupem času vzpomínám na loňský podzim tak nějak dobře, byť jsem procházela jednu chybu za druhou. Byť jsem se za ten rok změnila, hlavně tedy v myšlenkových pochodech. A uvědomuju si, že jsem dokonce odpustila. Nejen těm, kteří mi možná něvědomě ublížili, ale hlavně sama sobě. A když se vidím v zrcadle, už si obvykle nic nevyčítám.

Jenže teď... teď svět umírá. Nechci tady šířit negativní kecy o sebevraždách, katastrofálních neštěstích nebo nemocech. Upřímně.. mám strach z eboly a je mi špatně při pomyšlení, že by se sem, do naší malé zemičky dostala. Lidi si poslední dobou stěžují a ne že ne. I já u sebe to tak cítím.
Tohle je, doufejme, pouze varování, že může být hůř.
Přála bych si, aby si to lidé uvědomili a trošku pozměnili svůj přístup ke svému okolí. Vždyť život je krásný, jenže jedinec to neovlivní.

Přála bych si, aby tento rok skončil a začal nový, lepší. A pokud nezačne ten další dobře, tak chci dobu, kdy ano. Vím, že pokud chceš žít, musíš zažít jak to dobré, tak i to špatné. Ale stejně se misky vah někdy převažují.

Každým rokem se stávám někým jiným, vystupuju do vyššího levelu a mé překážky rostou na obtížnosti.
Miluju svoje vzpomínky, záchvěvy a pocity. Tenkrát jsem vnímala život jako umění. Stejně tak lásku. Nedokázala jsem pochopit, proč se berou dlouholetí kamarádi. Myslela jsem, že když potkám pravou lásku, bude mi tak hlasitě bušit srdce, že to uslyší a všechno se rázem promění v snový ráj.
Je to něco jako vzpomínky z minulých životů nebo to, co bylo předtím. A každým rokem to víc a víc zapomínáme. Uvědomujeme si, že v tomhle světě musíme žít tady a teď. Kdo ví, třeba předtím bylo něco jiného. Jenže určité situace a výkyvy atmosfér ve mně vzbuzují emoce, které se naprosto vylučují s realitou. Možná je tento život jen stadiem a pokud se to všechno spojí dohromady, může vzniknout něco úžasného.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Luci Luci | Web | 11. října 2014 v 15:17 | Reagovat

Upřímně mě orpavdu štve pšístup některých lidí na tento svět ale nenaděláš nic. Snažím si užívat každej den,každou situaci,každou minutu.. a doufám,že se mi to daří. jinak podzim miluju,nejrksánější období

2 Barbara Parker Barbara Parker | Web | 11. října 2014 v 15:26 | Reagovat

Já si myslím že to s tou ebolou a vším moc přehání, ale zase tak strašný to nebude. Je potřeba myslet na ty hezký věci, ne na to že bysme mohli všichni umřít. A právě proto si říct že žijeme jenom jednou a prostě si to užít:)!

3 oliviecupstyle oliviecupstyle | Web | 11. října 2014 v 16:11 | Reagovat

Já podzim nemám moc ráda,i když miluji když si mohu na rty dát rudé barvy a tmavé barvy,jo to bych brala,ale jinak na mě podzim hazí samé špatné nálady a mám dost depky.

4 Laris Laris | E-mail | Web | 11. října 2014 v 21:16 | Reagovat

Pači sa mi ako si to napísala, že si sama sebe odpustila...Ja tiež tak nejak podobne ...niekedy som myslela depresívne a na smrť aj keď mám život pred sebou :-D Nuž, ako píšeš: Upravili sa mi myšlienkové pochody do normálu :-D  :-D A nemyslím si, že si jedniný človek, čo sa bolí eboly...minimálne sme dve ;-)  :-)

5 steel32 steel32 | Web | 12. října 2014 v 17:09 | Reagovat

podzim je super! :D nechápu jak ho někdo nemůže mít rád :D
tyjo a taky na minulej podzim vzpomínám dobře :D myslela sem si že ne, ale jo :D
ta ebola mě strašně vyděsila, doufám, že sem nepříjde..ale upřímně..no přijde mi to jako přehnaná nemoc, rychlá prostě a drsná.
a jestli je tenhle život jenom stádiem...tak se netěším na ten další :DD

6 Melissa Melissa | Web | 13. října 2014 v 23:38 | Reagovat

Pěkný článek.Nějak to letošní podzim cítím podobně jako ty.Snad bude zase líp. ;-)

7 Eliza Eliza | Web | 17. října 2014 v 22:10 | Reagovat

Já miluji, když vidím to barevné listí, jak ještě na stromech nebo už spadané na zemi. Nevím, prostě mi to vylepší náladu.
Navíc začíná to období svetrů (Mám velice ráda svetry) a teplých čajíků :)

8 Aurora Aurora | Web | 19. října 2014 v 15:44 | Reagovat

jéj, tu som dlho nebola. Vlastne nikde, blogy mi úplne zmizli z vedomia.

ale super článok. vážne. :-) jeseň je tohto roku vážne pekná.

9 Únorová Únorová | Web | 20. října 2014 v 10:42 | Reagovat

Nadherne sepsane! Mam rada tvuj styl psani. Podzim pro me znamena jednu inspiraci za druhou, bohuzel jsem ted po operaci patere, a tak nemuzu sedet u pocitace a psat. Ale rekla bych, ze tve pocity nostalgie casto sdilim.
Krasny clanek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama