Duben 2014

18.4.2014 - Tomáš Klus

23. dubna 2014 v 14:52 | Denia |  Na jazyku
Ahoj!
Aby to tu nezelo prázdnotou, a zároveň sobecky přiznávám, že chci zahnat nudu hned ze začátku jejího působení, rozhodla jsem se s vámi podělit o svůj nyní celkem čerstvý zážitek z minulého týdne, pátku 18.4.2014.
Asi o dva týdny dříve mi položila kamarádka téměř řečnickou otázku, jestli chci jít na koncert Kluse a já odpověděla kladně samozřejmě hned bez jakéhokoli zbytečného ptaní rodičů. Po době zhruba jednoho roka zase vstanout ve hře světel, být polapena hudbou a okolím podobně nadšeným, to je přesně to, co miluju.

Jen abyste si nemysleli, se vším jsem obeznámila mamku během rychlého vyhrknutí, že mě prostě musí pustit a pustila.
Dostaly jsme se na místo konání jako VIP. Dokonce jsem měla tu čest pozdravit se s maminkou samotného zpěváka, což bylo už tak dost výjimečné. A uvědomila si, že naše představy často klamou. Jeho rodiče tak potkat na nákupu v Tescu, vůbec bych neřekla, že mají za synáčka Slavíka.



~¤~

Vždycky je na co si stěžovat.

12. dubna 2014 v 18:00 | Denise Brooks |  Na jazyku
Poslední dobou je má nálada stejně proměnlivá jako dubnové počasí.
Zjišťuju, že život na střední je mnohem pestřejší, už ani nemám čas tolik se uzavírat do sebe a kamarádi to obvykle ani nedovolí. Stejně tady pořád mám nějakou rezervu.

Nepíšu, i když bych to někdy dost potřebovala, ale spíše povídám. Fotím.
Všechny svoje negativní myšlenky se snažím zahánět do kouta, ale občas večer nebo v těch blbých dnech, kdy mě přivírají dveře vlaku anebo si zapomenu peníze doma, je mi smutno.
Ptám se, proč mají lidé možnost snít a vytvářet si iluze jen proto, aby pak mohli být zklamaní.
Nemám nic pevného, čemu bych opravdu mohla věřit a sem tam se mi v tomhle neviditelném prostředí jasně ukáže faleš a všechno, co nevypadá ani trochu hezky.
Někdy si říkám, že tohle období je fakt boží, člověk se nemusí o nic starat, když mu všechno přinesou pod nos, s trochou štěstí se mu i daří. Jenže pak mě zase svážou tak, že se nemohu hýbat. A mrzí mě to, protože s trochou volnosti mám pocit, že bych dokázala i létat.

A stejně cítím v kostech, že na tyto léta budu vzpomínat v dobrém.