V abstrakci hledajíc něco konkrétního

6. února 2014 v 12:26 | Denise Brooks |  Na jazyku
Leden je konečně pryč. Nemůžu říct, že by se nevyvedl. Dosáhla jsem vyznamenání se čtyřmi dvojkami. Můj společenský život byl obohacen plesem, který jsem si s rodiči, sestrou, tetou a strejdou nadmíru užila. Trochu pohasly mé naivní představy. Beru to však pozitivně, zbavila jsem se něčeho, co se jen zdánlivě dotýkalo reality. Ale stejně je trochu zvláštní nemít nějakou snílkovskou myšlenku v hlavě.
Tak jsem se zase nějak dostala do dvou nerušených dnů, plných spánku, ale také bolestmi břicha, neskutečné únavy a vůbec nevolnosti. Trošku té mrzutosti, neboť pěkné počasí pozoruju pouze z okna a přemýšlejíc nad tím, co by mohlo být, kdybych je právě netrávila doma.


~¤~
->>

Vytáčí mě zoufalá snaha hnout věcmi z bezpečí postele.
Tiše doufám, že tentokrát bude osud přát snad jen o setinu víc než kdy jindy a zároveň se uklidňuju slovy, že vlastně o nic nejde.
Zrovna v takových dnech mám plnou pusu řečí a přání, které vznikají někde a pomaloučku se vytrácejí během následujících dní.
Láká mě vyběhnout ven v chladném večeru, procházet ulicemi a pobrukovat si oblíbené písničky znějící ve sluchátcích. Nejen teď. Ale i v létě. Při západu slunce vylézt na nejbližší kopec a pokusit se o krásu fotografií. Připadat si volná. Lehnout si do trávy. Tančit v dešti. Najít něco, co by tvořilo základ.


Oproti lhostejnosti zeleně blikající dioda na mobilu a stejně, i kdyby to nakonec bylo všechno jinak.
Jenže mám dojem, že tohle je správné. Věci mají svůj průběh, už se ani nemusím snažit do nich zasahovat a vlastně ani nemusím moc snít.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Markét Markét | Web | 6. února 2014 v 19:22 | Reagovat

Procházka chladným večerem je nejlepší. Když je všude tma a jsou slyšet jen kroky a dech.

Na fotce ti to moc sluší.

2 stuprum stuprum | Web | 6. února 2014 v 19:41 | Reagovat

Pravda, věci mají příběhy a my bychom je měli hledat. 8-)

3 Rogue Rogue | Web | 6. února 2014 v 21:09 | Reagovat

Někdy mám pocit, že neřešit a nechat plynout je to nejlepší řešení...
Jinak ta první fotka... Je fakt epic!

4 Em Em | Web | 9. února 2014 v 13:12 | Reagovat

Skvělý vysvědčení :D
já si teda bez naivity neumím představit svůj život, protože i když jsou to často vážně přehnané blbosti, drží mě na to nad vodou i v těch špatných dnech :) takže tak trochu sním pořád.
tak si ty přání sepiš a začni od těch, který si můžeš snadno splnit, budeš mít dobrej pocit.. aspoň mě to baví, já jsem vůbec typ na psaní desítek seznamů..
___________________________________
na kytaru taky občas brnkám, ale spíš abych měla doprovod ke zpívání.
souhlasím s tebou, nenucené a nečekané začátky jsou ty nejkrásnější.. když se člověk trápí ještě před tím, než o něco jde, asi to není ono :)
A díky za povzbuzení :)
PS: To je géčko?

5 Denise Brooks Denise Brooks | Web | 9. února 2014 v 16:06 | Reagovat

[1]:[3]: : Děkuju :-).
[4]: Já jen potřebuju někoho, kdo prostě řekne "Jdeme" a půjdem. Někdy samu sebe nedokážu jen tak přimět :-). Nemáš zča, jsem ráda, že na tebe článek takhle působil :-). Ano, ano, géčko!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama