Sputnik, má láska

9. února 2014 v 16:11 | Denise Brooks |  Svět knih a filmů
Tato kniha mi byla nedávno, zhruba před půl rokem doporučena, ale protože jsem díky škole neměla čas a vlastně ani náladu, půjčila jsem si ji až před Vánocemi. A jak je u mě známo, knihy čtu celkem dlouho, ale tuto jsem přečetla asi za 3 dny, plus mínus. Četla se jedním dechem, ačkoli se člověk občas musel zamyslet nad autorovým myšlením.




Abyste věděli. Stručně popíšu hlavní děj. V díle vystupují tři literární postavy. Vypravěčem je japonský učitel označovaným jako K., který je po celou dobu zamilovaný do své velmi blízké kamarádky Fialky, která je mu schopná volat ve čtyři ráno, aby se mohla vypovídat ze svých zvláštních úvah. To se mi právě moc líbilo. Jak dokázala nahlas přemýšlet o životě.

Situace se mění, jakmile se Fialka zamiluje do vdané o sedmnáct let starší ženy Mjú a následně s ní pracovně odjíždí na ostrov v Řecku. Tam své přítelkyni vyznává své city a touhy. Jenže Mjú nedokáže Fialce vyhovět, jelikož je od jisté události frigidní - nemůže cítit sexuální touhu. Právě část příběhu odehrávající se na ruském kole je velmi zvláštní.


Fialka pak po svém vyznání zmizí neznámo kam. Autor, nebo spíš vypravěč K. si to vysvětluje, že Fialka odešla na "druhou stranu", kde se ocitá také druhé Mjúino Já před osudnou událostí, po nichž není schopna lásky jako takové.
"Druhou stranu" si čtenář může akorát tak představovat ve své vlastní mysli, jelikož není nijak popsána. Autor přenechává svým čtenářům volný průchod myšlení.
Tuto knihu rozhodně řadím k těm nejzajímavějším, které jsem kdy četla a doporučila bych ji všem, kteří si rádi přečtou něco jiného než klasický románek.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Rony Rony | Web | 9. února 2014 v 18:42 | Reagovat

Tak to zní vážně zajímavě, napíšu si ji a kdyžtak si ji taky přečtu, přečtených knížek není nikdy dost. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama