Úder zimy - podruhé

10. prosince 2013 v 16:49 | Denise Brooks |  Na jazyku

Někdy si připadám tak trochu mimo mísu. V myšlenkách, v tomhle světě. Okolí mě podvědomě nutí věřit ve všeobecnou pravdu o smyslu života, a zároveň se kolem mě děje tolik nepatrně podivných věcí. Jak si to mám vyložit?

Píšu, protože to potřebuji. Bezmezně. Ačkoli lokty opřená o otevřený sešit matiky, doufajíc alespoň v dobrý výsledek.
Včera napadl sníh. A dneska pršelo. Věci se mění během jediné sekundy a nemluvím jen o počasí. Chtěla bych to tu pochopit. Důležité je tady po sobě něco zanechat. A o to víc, kdy se nemluvilo o geniálním vynálezu, ale třeba o dobře vychovaných dětech, o pěkné vzpomínce na dobrého člověka. Tím se dostávám k tomu, proč mladí lidé umírají. Na těžké nemoci nebo jiné hrůzné příčiny, nemají možnost po sobě něco zanechat. Anebo ano? Co by tu zůstalo po mně?


->


Několik příběhů a úvah, osobnost? Dívka, která se snažila žít pozitivně, neřešit nepodstatné věci do hloubky, neboť mě moje matka vždycky učila: "Nejde-li o život, jde o hovno."

Jenže to je pořád málo. Zatím jsem vlastně nic nedokázala. Někteří zvesela prohlašují, že nejlepší je umřít mladý. Ale mně to přijde naprosto ztratné - vždyť člověk ani pořádně neví, co je to život, tak proč by se ho měl hned tak bez boje vzdávat? Jsou to však jen pouhé výroky a kecat umí každý, že.
Kolikrát jsem si slibovala, že omezím pití coly, vymažu ze svého slovníčku pár nadávek anebo začnu naplno žít. Mimochodem s tou colou jsem to ještě nevzdala, opravdu musím - jedna za týden… od nového roku, teď ještě ne :D.



Máte někdy taky takový pocit, že jsou lidé proti vám zaujatí? Máte třeba nějaké své osobní problémy a najednou se k vám začne chovat i okolí nějak odtažitěji. Jako by z vás vyzařovala nějaká negativní energie… ? A nebo to je o pocitu, co já vím.

Když má člověk svý usměvavý stavy, celej svět se baví s ním.
Zatímco chceš-li brečet, musíš, člověče, sám. (T.Klus-Čas)


Jo, člověka štve hodně věcí, bohužel.. nejhorší je snad ranní vstávání.
Ale mám se líp, s pocitem docela dobře napsané písemky z češtiny (soudím tak), a že už se nemusím obtěžovat zas nějakou tu (krátkou) dobu s povinnou četbou. Třeba se vrátím k Eragonovi, nebo si na prázdniny půjčím něco romantisch.

Žijte aspoň.

Pozn. autora: První část článku je psána včera večer, tu druhou část jsem nechala kvůli nedostatku spánku na dnešek :D.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Adelaine Adelaine | Web | 10. prosince 2013 v 17:21 | Reagovat

S článkem vcelku souhlasím. Je to taková změň pár pocitů a myšlenek a to je fajn.

2 T. T. | Web | 10. prosince 2013 v 20:09 | Reagovat

Pravdivý článek:) Jo občas mívám takový pocit.. a s tím citátem souhlasím! Na problémy si vždy sám:)

3 Aurora Aurora | Web | 11. prosince 2013 v 15:14 | Reagovat

ach, matika.
súhlasím s tebou, rečičky typu Die young mo už idú na nervy.
a potešila si ma s tomášom klusom. milujem ho, má úžasné texty :)

4 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 13. prosince 2013 v 20:58 | Reagovat

Zatím se mi nestalo, že bych jeden článek psala dva dny :)

S názory naprosto souhlasím, jako bych to psala já :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama